VLE - Mediální gramotnost

Tento výukový modul je věnován aktuálnímu tématu dnešní doby - mediální gramotnosti. 

Definice mediální gramotnosti

Mediální gramotnost vychází ve své podstatě ze základní gramotnosti, kterou propojuje s užíváním médií. Schopnost číst se může asociovat s konzumací mediálního obsahu a psaní s jeho vytvářením. Mediálně gramotný jedinec by v takovém případě měl být schopný mediální obsah zanalyzovat ve všech jeho podobách a souvislostech, stejně jako by ho měl umět konstruktivním způsobem vytvářet a sdílet. Stejně jako u ostatních typů gramotností existuje i tady více oficiálních definic. V Rámcovém vzdělávacím programu je mediální gramotnost definována jako:

"Soubor poznatků a dovedností, které člověku umožňují nakládat s mediální produkcí, jež se mu nabízí, účelně a poučeně, dovoluje mu média využívat ku svému prospěchu a dává mu nástroje, aby dokázal ty oblasti mediální produkce, které se jím snaží skrytě manipulovat, odhalit." 

Přestože je RVP zaměřený na formální vzdělávání, můžeme se této definice držet, protože podchycuje oblasti, které jsou aktuální i v neformálním vzdělávání. Jak formální, tak neformální vzdělávání se navíc mohou vhodně provazovat, když se například žáci účastní lekce informačního vzdělávání v knihovně v rámci školní výuky.

Ze zahraničních pramenů patří k nejčastěji citovaným definice organizace UNESCO, která spojuje mediální gramotnost s gramotností informační a definuje ji jako:

"Soubor kompetencí, který umožňuje občanům přístup, získávání, porozumění, vyhodnocování a využívání, vytváření a sdílení informací a mediálních obsahů ve všech formátech pomocí různých nástrojů kritickým, etickým a efektivním způsobem, aby se mohli účastnit a angažovat v osobních, profesních a společenských aktivitách." 

Při porovnání obou uvedených definic je patrné, že definice obsažená v RVP se zaměřuje více na rizika spojená s mediálním světem, kdežto UNESCO pojímá přístup k mediální a informační gramotnosti více ze sociálního pohledu, tedy jako nutnost k začlenění jedince do společnosti. U její definice je také patrné ono rozšíření o gramotnost informační, když jsou zmiňovány i kompetence k přístupu a získávání mediálního obsahu.

Vymezení mediální gramotnosti

Jak už bylo zmíněno, organizace UNESCO sjednotila mediální gramotnost s gramotností informační do jednoho rámce. Pro lepší přehled uvedeme i vymezení obou gramotností, jak je organizace definuje v Kurikulu pro učitele z roku 2011.

Informační gramotnost podle nich obnáší schopnost definovat a vyjádřit informační potřebu, požadované informace vyhledat, posoudit, zorganizovat a následně je využít a sdílet etickým způsobem. Důležité je i zapojení komunikačních technologií v průběhu celého procesu.

Mediální gramotnost je založena na porozumění roli a funkci médií v demokratické společnosti, pochopení podmínek, za jakých mohou média plnit svoji funkci, schopnosti kriticky vyhodnocovat obsah mediálních sdělení s ohledem na jejich funkci, využívat média ke svému sebevyjádření a disponovat schopnostmi vytvářet vlastní mediální obsah.

Vzájemným provázáním uvedených schopností dostaneme soubor deseti kompetencí, které definují mediální a informační gramotnost, jak byla popsána v Ročence MILID 2016, vydané organizací UNESCO. Podle ní by měl mediálně a informačně gramotný jedinec umět:

  1. Rozpoznat a formulovat informační a mediální potřebu.
  2. Pochopit roli a funkci médií a dalších informací poskytovatelů služeb v demokratické společnosti včetně těch, kteří se nacházejí v prostředí internetu.
  3. Porozumět podmínkám, za kterých mohou být tyto funkce splněny.
  4. Syntetizovat myšlenky obsahu a pracovat s nimi.
  5. Vyhledávat a zpracovávat relevantní informační a mediální obsah.
  6. Kriticky hodnotit informace a obsah médií a dalších poskytovatelů informací, včetně informací na internetu, a to z hlediska autority, důvěryhodnosti, současného účelu a možných rizik.
  7. Extrahovat a organizovat informační a mediální obsah.
  8. Eticky a zodpovědně využívat informace, sdělovat své myšlenky nebo nově vytvořené znalosti svému okolí ve vhodné formě a prostřednictvím vhodného média.
  9. Aplikovat dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií při zpracovávání informací a vytváření vlastního obsahu.
  10. Využívat informace, média a technologie k sebevyjádření, mezikulturnímu a náboženskému dialogu, demokratické účasti, ochraně soukromí a obhajování všech forem nerovností, nenávisti, netolerance a násilného extremismu

Z přehledu kompetencí je patrné, že nároky na dosažení mediální a informační gramotnosti jsou poměrně vysoké. Současně je ale třeba konstatovat, že se jedná o konzistentní soubor schopností, pokrývající kompletní proces práce s informacemi a médii a není možné z něj nějakou část vypustit.

Vzdělávání k rozvoji mediální gramotnosti

Následujícím video je věnováno vzdělávacím metodám a lokacím, které lze využít ke zvýšení úrovně mediální gramotnosti.

Projekty na rozvoj mediální gramotnosti

V České republice probíhá v současné době několik projektů zaměřených na zvyšování mediální gramotnosti veřejnosti. V následujícím přehledu si některé z nich představíme.

Demagog.cz

Projekt navazuje na svoji slovenskou verzi Demagog.sk, která vznikla z iniciativy studentů Masarykovy univerzity v Brně. Demagog.cz je veden tříčlenným týmem expertů, se kterým spolupracují především studenti vysokých škol. Hlavní náplní tohoto projektu je ověřování pravdivosti výroků českých politiků. Poukazuje tak na časté klamání veřejnosti z jejich strany a pomáhá tím k lepší orientaci v záplavě politických informací, objevujících se na zpravodajských serverech nebo na sociálních sítích. V rámci samotného hodnocení se neprověřují predikce ani prohlášení, ale pouze výroky vztahující se k už uplynulým událostem, které jdou nějakým způsobem ověřit. Hodnotící škála výroků má čtyři stupně - pravda, nepravda, zavádějící a neověřitelné. Součásti projektu je i nabídka workshopů zaměřených na kritické myšlení, které jsou cílené především na studenty středních škol

Děti a média

Projekt probíhá pod záštitou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která je jedním z orgánů, jenž mají legislativní přesah do oblasti mediální gramotnosti. Projekt vznikl s cílem eliminovat rizika negativního vlivu médií na děti. Je tedy určen jak pro pedagogické pracovníky, tak i pro rodiče, kteří by měli mít největší přehled o chování svých dětí a mohou je tak i nejefektivněji usměrňovat. Na webových stránkách projektu je k dispozici legislativa, týkající se právě vztahu dětí a médií, dále pak výčet rizik, která na děti v mediálním prostředí číhají, vysvětlení základních pojmů a nechybí ani příklady z reálného života. Součástí webu je i přehled doporučené literatury k tématu.

Jeden svět na školách

Tento vzdělávací program je jedním z projektů nevládní neziskové organizace Člověk v tísni. Je primárně určen učitelům základních a středních škol, kterým po bezplatné registraci nabízí množství textových i audiovizuálních výukových materiálů a možnost objednání metodických příruček. Jednou ze vzdělávacích oblastí je mediální výuka, v rámci které web nabízí odběr měsíčního bulletinu, věnovaného aktuálním tématům z dané oblasti, dále pak metodickou koncepci Pěti klíčových otázek  a především dvacet tři audiovizuálních vzdělávacích lekcí, včetně popisu aktivit a dalších doporučených materiálů. Na jaře 2017 proběhla v rámci projektu akce Týdny mediálního vzdělávání, během které se na školách konaly besedy a semináře za účasti mediálních odborníků a novinářů.

Zvol si info

Projekt vznikl díky studentům Masarykovy univerzity v Brně, kteří se jeho prostřednictvím snaží zvyšovat úroveň mediální gramotnosti zejména mezi mladými lidmi. Samotný projekt má dvě části, z nichž jedna je soustředěna do online prostředí a druhá probíhá formou přednášek a besed, zejména na středních školách. Při nich se studenti seznamují s fungováním mediálního světa, hlavní pozornost je věnována dezinformacím a propagandě. Součástí přednášek a besed jsou i praktické ukázky technik, které média využívají k matení veřejnosti. 

Online část je soustředěna na Facebooku a na webové stránce projektu, kde je problematika dezinformací prezentována formou blogových příspěvků a zajímavým nápadem je i Surfařův průvodce po internetu, který v pěti fázích popisuje metodiku ověřování zpráv v online prostředí.

Otestujte se ze znalostí v oblasti mediální gramotnosti

V období od 1. srpna 2012 do 31. října 2013 probíhal projekt Média pod lupou, který byl zaměřený na zvyšování povědomí o mediálních praktikách a zlepšení kritického myšlení. Během doby existence projektu proběhlo ve čtyřech krajích devět praktických workshopů, čtyři semináře a závěrečná konference v Hradci Králové. Na jejich realizaci se podíleli odborníci, kteří vyučují na katedře Mediálních studií na Metropolitní univerzitě v Praze a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. I po ukončení projektu je na jeho webu stále dostupný e-learningový kurz, který se skládá ze šesti modulů a po jeho úspěšném splnění získá jeho účastník certifikát o absolvování. 

Dalším výstupem z tohoto projektu je publikace Média pod lupou

Další zajímavé zdroje

Studie mediální gramotnosti populace ČR z roku 2016:

Osoby mladší 15 let 

Osoby starší 15 let 

Článek o mediální gramotnosti zveřejněný na Inflow  

Mediální gramotnost na sociálních sítích

O mediální gramotnosti je samozřejmě nepřeberné množství informací i na sociálních sítích. Za všechny uvádíme jednu z nejlepších stránek na Facebooku, ale mnoho se jich dá najít i na Twitteru.

Závěr

Tento vzdělávací modul vám měl přinést základní povědomí o problematice mediální gramotnosti. Jedná se o téma velice aktuální a samotná mediální gramotnost se stává jednou z nejdůležitějších kompetencí nutných pro přežití v dnešní medializované době, kdy se na člověka valí neustále se zvětšující množství informací a je stále obtížnější se v nich vyznat. 

Snad vám tento modul pomohl k lepší orientaci v nástrahách mediálních sdělení a budeme rádi, když budete nabyté informace šířit dále. 

O případných námětech a postřezích se se s námi můžete podělit prostřednictvím vzkazu, nebo o nich diskutovat ve fóru pod článkem.